Čtvrtý staročeský překlad žalmů vznikl v 80. letech 15. století v okruhu mistrů pražské utrakvistické univerzity a šířil se především v tiscích: do roku 1500 byl vytištěn celkem čtyřikrát, dvakrát samostatně a dvakrát v rámci kompletní bible, ke staročeské tradici se pak hlásí ještě dvě vydání z prvního desetiletí 16. století. Ve své přednášce se budeme zabývat povahou nového překladu obsaženého v prvním vydání z roku 1487 a zaměříme se na rozdíly mezi dalšími vydáními.