Denní medievista
Denní medievista

Načítám Akce

« Všechny Akce

  • akce již proběhla.

Nerostu moc?

25. ledna v 8:00 - 26. ledna v 17:00

Šesté mezioborové kolokvium CSS FF UK naváže ve dnech 25.–26. ledna 2022 na debatu „Hlína a kamení“ z roku 2020. Téma nadcházejícího setkání bude zaměřeno úžeji:
Konec „dlouhého středověku“ či předmoderní doby je obvykle kladen do 18. století, časově se tedy shoduje s obdobím, jež těsně předcházelo takzvanému antropocénu – epoše, v níž se lidská činnost výrazně propisuje do geologické struktury Země. Proto jsou podoby geologické imaginace před antropocénem podstatnou medievistickou otázkou. Přestože většina středověkých kultur byla výrazně antropocentrická, dle J. J. Cohena nebyly nelidské části stvoření vnímány jen jako předměty určené člověku k výkladu a poučení. S ohledem na svou svébytnost, provázanost a samostatnou činnost nezávislou na člověku dokládaly třeba i míru, jíž se božství vymyká lidské imaginaci. Z neuchopitelné masy zemské hmoty si k diskusi vybíráme nerosty. Jejich povaha se zdá být vrcholně „neživá“ a stabilní, až téměř věčná a neměnná. Ve skutečnosti se však mocně hýbou, vznikají, zanikají, působí, konají – představují jinou časovost změny, jinou perspektivu bytí. Známa je středověká obliba lapidární katalogizace mocných úlomků i celých skal a hor, studována jsou exempla o neživých předmětech měnících směr i význam lidských životů, pozorujeme obrazy a sochy, v nichž jsou nerosty organizačním principem i základní výtvarnou složkou. Reflexe cyklické proměny živých těl v prach, kamení a hlínu jsou vlastní jak středověké, tak současné antropologii; Freudova psychoanalytická teorie zakládá na tíhnutí organického k neorganickému pud smrti… Tyto tradice, moderní i středověké, jsou pro připravovanou debatu inspirací.
Příklady anekdot, paradoxů a výzkumných otázek
▰ Isidor ze Sevilly definuje kámen jako to, co člověku brání v chůzi, co zakopávajícího zraňuje. Geologicky uvažující historik Kosmas považuje škobrtnutí o kámen za směšné a pokorně k němu přirovnává svůj rétorický výkon. Při psaní o minulosti si pak vypomáhá kruhem pohoří, události situuje na hory a vládnoucí muže usazuje na kamenný stolec. Ještě větší význam horninám a minerálům při ztvárnění dějin přikládali kronikáři mladší, jako třeba Bohuslav Balbín. Jak ve středověku působení nerostů měnilo lidské myšlení o záměrech, příbězích a dějinách? Kterými směry vedla neživá hmota interakci mezi etymologií a gramatikou, genezí a exegezí?
▰ Ve staročeské lyrice kámen ilustruje zranitelnost těla božího syna, ale zároveň je mu přisuzována léčivá moc i světelné a tepelné záření. Drahokam je rovněž činitelem schopným zadusit pekelný plamen a jeho přitažlivost je příkladem i vykonavatelem milosti, jež drží pohromadě svět. Jak se v anorganické sféře projevují emoce? Jak v ní fyzikálně i teologicky působí láska a jaké důsledky má atraktivita mezi živým a neživým?
▰ Augustin se vyznává z přesvědčení, že všechny věci mohou vypovídat o Bohu, pokud se jich na něj ptáme. Některé neživé předměty však odpovídají nečekaně. Přesvědčila se o tom liška, z jejíhož těla učinil neživou hmotu klesající džbán. V bajkách Leonarda da Vinci se kámen jednou touží skutálet k ostatním, ač si tím pohorší, jindy se vzpírá úderům, které z něj vykřesají jasný oheň. Jaké odpovědi dává anorganická hmota na otázky, jež nejsou položeny? V některých dějinných situacích nerosty nejsou ani tolik pro člověka, jako především samy pro sebe. Jak nás setkání s jejich lhostejností proměňuje?
▰ Mramorová lebka Jana Hasištejnského z Lobkovic zřejmě spočívá na mramorové nápodobě jeruzalémského čtverhranného kamene – „prostředku světa“, na němž si Jan kdysi dvě hodiny pospal. Naději na vzkříšení tu dává fyzický dotek neživé hmoty. S jiným doufáním jsou spojeny suiseki, s jiným Stonehenge či tajemství v Ka’bě. Václav Hájek z Libočan vypráví o nálezu obřích kostí, zachovalých snad z předpotopní doby, zázračné sochy pláčou, meteority snášejí energii z hvězd, římský cement svědčí o podivuhodných silách předků. Jak zachytit energii věcnosti, aniž by se zůstávalo jen u obrazů a textů?
Medievistické kolokvium bude jako obvykle otevřeno vědám přírodním i humanitním, globálním, lokálním, pozdně antickým i raně novověkým, badatelkám i badatelům začínajícím i vyzrálým. Náměty svých příspěvků zasílejte do 31. října 2021 na některou z následujících adres.
Kontakty:
vojta.bazant@gmail.com ▰ klarapetrikova8@gmail.com ▰ martin.sorm.martin@seznam.cz

Odkaz na Zoom: https://cuni-cz.zoom.us/s/96130461302

25. ledna

9.30 zahájení

9.45
Josef Vojvodík – Básnická krystalografie moderny a její „gotika“
Michal Vokurka – Skalní hrady mezi geologií, zábavou a kontemplací
Iveta Coufalová – „Proti přírodě“ s podporou Boha? Kázání pro horníky v Sasku na přelomu 17. a 18. století

11.15–11.30 pauza

11.30
Jan Malura – Bohatství hlubin a geologická imaginace v literatuře raného novověku
Věra Soukupová – Alegorizace kamení v dílech Kristiny Pisánské

12.30–14.00 pauza

14.00
Matouš Turek – Vévoda Arnošt a drahé kamení
Matouš Jaluška – Bojiště země. Další poznámky k magnetu
Michal Kovář – Proč kámen ve Finsku neskýtá ochranu?

15.30–15.45 pauza

15.45
Jan Dienstbier – Daniel Knappe a pozdně středověké hornické legendy mezi textem a obrazem
Michaela Ottová – Mramor – opuka – litý kámen a krása nebeská

26. ledna

9.30
Jiří Holba – Drahokamy a jejich symbolika v buddhismu
Jakub Hrubý – Symbolická moc nefritu v čínské kultuře
Jakub Koláček – Role hor a nerostů v Koránu a kámen jako připomínka předislámské minulosti v islámské rituální praxi

11.00–11.15 pauza

11.15
Růžena Gregorová – Crapaudine, glossopetrae, oculi serpentum – klenoty mocných
Dana Stehlíková – Batrachites je/není botrax. K chaotické terminologii ropuších kamenů

12.15–14.00 pauza

14.00
Markéta Preininger – Země a kamení v rituálních předmětech z římského a raně středověkého Egypta
Veronika Pichaničová – Unitas et varietas. Jednota a rôznorodosť drahých kameňoch v rano-stredovekej kresťanskej kultúre
Martin Bažil – Contra omnes debilitates et infirmitates hominis. Moc nerostu podle básnického, dramatického a přírodovědného díla Hildegardy z Bingen

15.30–15.45 pauza

15.45
Jiří Starý – Země, zlato, setba a sklizeň. Zlato a růst ve staroseverských a starších skandinávských představách
Jakub Jauernig – Tanec Obrů – středověké představy o Stonehenge

Podrobnosti

Zahájení:
25. ledna v 8:00
Ukončení:
26. ledna v 17:00
Rubriky Akce:
, ,
Webová stránka:
https://css.ff.cuni.cz/?p=2843&lang=cs

Pořadatel

Centrum pro studium středověku
Email:
css@ff.cuni.cz
Webová stránka:
http://css.ff.cuni.cz/cs/

Místo konání

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
nám. Jana Palacha 2
Praha 1, 116 38 Česká republika
+ Google Mapa
Telefon:
+420221619111
Webová stránka:
http://www.ff.cuni.cz