Centra jako Švábský Gmünd, Kolín nad Rýnem či Norimberk bývají uváděna jako místa možného působení či inspiračních zdrojů Petra Parléře. Přibližně od 40. let 20. století se mezi nimi začaly – zdaleka ne za všeobecného souhlasu – objevovat i lokality ve vzdálené Anglii. Překvapivě právě tam lze totiž rozpoznat celý soubor detailních řešení i obecnějších tvůrčích přístupů, z nichž některé se mohou jevit jako vůbec nejbližší předstupně Parléřova architektonického smýšlení. Znal Petr Parléř architekturu regionu West Country osobně, zprostředkovaně, či mu pro jeho tvorbu stačily podněty z domovského Švábska? Před zodpovězením této otázky je nicméně nezbytně nutné zaměřit se detailně i na další oblasti rozvinutého gotického stavitelství. Teprve v tomto kontextu se lze znovu tázat, zda byly anglické impulsy tak zásadní, a nebo se v této lokalitě setkáváme s jevy vlastně paralelními k vývoji v dalších evropských centrech.